Makedonský prozaik, publicista a historik.
Narodil se v Dojranu. Roku 1918 jeho rodina emigrovala do Bulharska,
kde prožil třicet let jako emigrant. V Sofii vystudoval práva a
zapojil se do makedonského národního a literárního hnutí. Redigoval
časopis 'Makedonsko zname' a byl členem 'Makedonského literárního
kroužku'. Své první literární pokusy psal bulharsky. Po návratu do
vlasti (1948) se angažoval při založení 'Ústavu národních dějin',
v němž poté pracoval. Napsal několik studií a statí na historická
témata, psal též povídky a novely. Jeho nejvýznamnější psychologický
román je děsivou úvahou o smyslu života a oběti za vlast. Zemřel v
Kumanovu.
Epopej nože (Epopeja na nožot), 1951
Poslední setkání (Posledna sredba), 1936
Poušť (Pustina), 1961
Práce a lidé (Trud i chora), 1936
The Cigarette Case, 1953
Východ slunce (Izgrev), 1950
Zbojnické hnízdo (Aramisko gnezdo), 1954
Kolektiv autorů: Slovník balkánských spisovatelů, Libri, Praha 2001
http://www.kulavkova.org.mk/theory/simp4.htm